Napsal uživatel Hana Kačerová
|
07 Červenec 2010
Jste tolerantní vůči cizincům žijícím v Česku? Víte, jaké národnosti jsou cizinci, jejichž jazyková komunita je na území ČR největší? Měli by se češtináři na základních školách podrobněji zabývat výukou češtiny s ohledem na děti, pro které je čeština druhým, ne mateřským jazykem? A neobáváte se, že v tuzemsku žijící cizinci ohrožují náš způsob života a naši kulturu?
Tyto a další otázky kladlo dotazníkové šetření občanského sdružení Idealisti, s. r. o. studentům a studentkám českého jazyka a literatury na Technické univerzitě v Liberci.
Šetření se uskutečnilo v říjnu 2009 a jeho cílem bylo zmapovat dílčí výsledky projektu Inovace vzdělávání v oboru čeština jako druhý jazyk (C2J), který úspěšně probíhá na FP TUL ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Asociací učitelů češtiny jako cizího jazyka už od loňského roku a uskutečňuje se díky finanční podpoře ze zdrojů Strukturálních fondů EU a státního rozpočtu České republiky. Úspěšný průběh projektu garantuje katedra českého jazyka a literatury FP TUL, hlavním koordinátorem je prof. Karel Šebesta.
Projekt C2J – šance pro děti cizinců i jejich učitele
Projekt je zaměřen na přípravu učitelů českého jazyka s ohledem na jejich budoucí žáky a studenty, jejichž mateřským jazykem je jiný jazyk než čeština. V našich školách totiž těchto dětí přibývá, a školy se tak musejí s touto změnou vyrovnávat, především při výuce češtiny v multikulturních třídách. Projekt C2J se školám snaží pomoci a zvyšuje šance dětí z jazykových menšin na překonání jazykové bariéry. V rámci realizace projektu navštěvují studenti českého jazyka a literatury na KČL FP TUL nové předměty, které jim umožňují připravit se také na práci učitele v multietnických třídách, případně lektora češtiny pro cizince.
Budoucí učitelé češtiny v dotazníkovém šetření nejprve zodpovídali znalostní otázky související s výukou češtiny jako cizího jazyka. Výsledky ukázaly, že studenti českého jazyka si v dané oblasti, co se pojmového aparátu, teorie či legislativního rámce týče, nejsou příliš jistí. Například výrok „Školský zákon ČR se výukou češtiny pro žáky s jiným rodným jazykem vůbec nezabývá.“ 56 procent dotázaných – optimisticky – hodnotilo jako nepravdivý výrok, tato odpověď je však chybná. Téměř třetina respondentů zvolila odpověď nevím a jen 14 procent dotázaných se přiklonilo k variantě pravdivý výrok, tedy ke správné odpovědi.
Ani posouzení dalších výroků v první části dotazníkového šetření nevykázalo úspěšnost vyšší než čtvrtinovou, a to bohužel i u výroku „Státním jazykem ČR je od roku 1993 čeština“, který hodnotilo 82 procent studentů jako pravdivý. Chybně. ČR nemá češtinu ustavenu jako státní jazyk.
Jsou cizinci problém?
Druhá část dotazníku obsahovala otázky zjišťující, do jaké míry jsou oslovení vysokoškoláci tolerantní vůči lidem jiných národností. Šetření ukázalo, že podle skoro tří čtvrtin dotázaných (73 %) představují občané jiných národností, kteří k nám přišli v posledních letech, v rámci celé republiky problém. V místě bydliště respondentů jsou pak cizinci problémem podle necelé poloviny (44 %) dotázaných. Významný podíl výzkumného vzorku (pohybující se od tří pětin do přibližně sedmi desetin) je přesvědčen o tom, že cizinci dlouhodobě žijící v České republice znamenají zdravotní riziko, konkrétně riziko šíření nemocí, zvyšují v tuzemsku celkovou nezaměstnanost a podílejí se na nárůstu kriminality.
I v celorepublikovém šetření mezi obyvateli České republiky provedeném v březnu 2009 převažoval názor, že občané jiných národností, kteří se v posledních letech do této země přistěhovali, představuji v měřítku celé republiky problém; k tomu se přiklonily zhruba dvě třetiny (68 %) dotázaných. U otázky, zda cizinci představují problém i v místě bydliště respondentů, naopak převažovaly odpovědi, že problém nepředstavují (53 %). Z uvedeného lze usuzovat, že obecné negativnější nahlížení na cizí státní příslušníky žijící v naší zemi není dáno přímou, ale spíše zprostředkovanou zkušeností, a to jak v případě celopopulačního šetření, tak v případě výzkumu mezi studenty a studentkami TUL.